Pojmenovali jste někdy své obrazy jako Bez názvu? Není to výjimka a chápu i záměr malířů, kteří říkají, že jsou zde od malování a ne od vymýšlení názvů nebo nedej Bože od vysvětlování, co je na obraze znázorněno.
Hezká příhoda na tohle téma se nám v galerii stala s Richardem. Maluje skvělá díla a všechno, co přinese, se může okamžitě pověsit na zeď. Jednou přinesl obraz, bylo to na náš Domácí úkol se zadáním o módě. Položil obraz na zem a my jsme na plátně viděli muže oblečeného do modrého oblečení.
„Obraz nemá název,“ řekl nám Richard. Podivili jsme se, protože u podobných motivů to není úplně zvykem. A pak odešel a nechal plátno v galerii beze jména. Pověsili jsme ho a nazvali „V modrém roláku“. Přesně tak se nám název pro toto dílo líbil, ani tak nešlo o to, aby popisoval přesně, co je na obraze, ale že modrá barva z díla prostě vystupovala.
„Vy jste se snad zbláznili? Jak můžete nazvat dílo V modrém roláku?,“ rozčiloval se Richard, když po několika dnech přišel, „JAK MŮŽETE NAZVAT DÍLO PŘESNĚ TÍM, CO VIDÍTE NA OBRAZE?“ Trochu jsme byli šokovaní prudkou reakcí, ale nevzdali jsme se a název jsme nechali.
Obraz se do pár dnů prodal.
Asi po dvou letech přišel Richard do galerie (přišel i víckrát během té doby, naštěstí se nám ho nepodařilo odradit) a přinesl obraz na téma Hudba v obrazech, na kterém byla namalovaná kytara. „Richarde, a jak se obraz jmenuje?“ Richard se na mě podíval a bez mrknutí oka odpověděl: „Kytara“.
A bylo vymalováno…
Je to tak, název na diváky a klienty působí. Líbí se jim znát příběh. Dílo je jim pak ještě bližší. (Dobře, neznamená to, že když je na obraze kytara, tak nutně zapůsobí přesný popisný název toho, co vidíte.)
Autoři by chtěli, aby mluvilo dílo samotné, ale zároveň působí i dokončení celého díla tím, že je vhodně nazvaný.
Co my jsme se s kolegyněmi v galerii natrápily (v dobrém!) s některými autory, kteří přinesli díla nazvaná například Dialog I., za měsíc přinesli další s název Dialog II., a když přišli s Dialogem III., přišla už naše revolta, že tohle už je moc (představte si pak tu administraci a přehled v obrazech). Jiní zase chodí s Architekturou I., Architekturou II., Architekturou III., další Lužní I., Lužní II., Pozdní podzim I….. XXV.)
Díky názvu jsme prodali víc obrazů – zrovna se to stalo u dalšího Richardového obrazu, který byl bez názvu – pojmenovali jsme ho Tenká modrá linie. Anebo u obrazů Radovana Paucha zapůsobilo (kromě díla samotného), když jsme jeden z nich nazvali „Je jí dobře“ a další „Zasněžená romance“ – u druhého zmíněného to bylo možná až moc romanticky nazváno na to, co na obraze ti dva spolu (i když pod sněhovými vločkami) tvořili.
A pokud si budete pro svá díla chtít vyrobit vlastní portfolio, profesionální brožuru, můžete mrknout na tento odkaz. 🙂