Začnu nejdříve jednou příhodou, kterou jsem se dozvěděla, když jsem psala diplomovou práci o zajímavostech z výtvarného světa.
Jean Cocteau, francouzský básník a filmař, se přátelil s mnoha umělci, malíři a lidmi z kulturního života. (Byl to také dlouhodobý partner Jeana Maraise.) Jednou k němu přišel na návštěvu v té době již velmi slavný Pablo Picasso. Když vešel do vstupní haly, uviděl Picasso na stěně velký obraz, který se mu velmi líbil.
„Kdo namaloval tento obraz?“ zajímal se Picasso.
„To jsem byl já,“ odpověděl Cocteau a pokračoval: „vím, že nejsem žádný velký malíř, ale baví mě jen tak si čmárat a kreslit.“
„Není podepsaný,“ podotkl Picasso.
„Já vím, to není, nepřišlo mi úplně důležité, když jde o moje malůvky.“
„Mně to důležité přijde, tak mě napadá a navíc se mi ten obraz líbí. Tak já se na plátno podepíšu sám,“ řekl Picasso a před očima překvapeného Cocteaua signoval obraz svým originálním podpisem.
Bůh ví, kde je obrazu konec (určitě to vědí i odborníci na Cocteaua), ale zajímalo by mě, zda jeho současní majitelé znají pravdu, kdo ho ve skutečnosti maloval?
Je jasné, že hodnota obrazu musela vyrůst, protože se přinejmenším jedná o velkou zajímavost – tedy pokud se majitel/tvůrce k tomuto přiznal. 🙂
Chci zde poukázat na důležitost i takové maličkosti, jakou je podpis na díle. Několikrát jsem si říkala, jak krásný obraz je, ale podpis je příliš výrazný, moc zasahuje do díla a tím jej mění, nebo že se umělec podepsal příliš tlustým štětcem či pastelem.
Určitě je to i otázka vkusu a možná i téma k diskuzi. Já sama hledám, jaký podpis by byl pro mě nejvhodnější, nejdříve jsem zkoušela pouze křestní jméno, pak zkratku Oli-Va, a nyní jsem zůstala u celého jména, které píšu drobným centrofixem nebo tužkou.
Obecně pro podpisy vidím jako nejvýhodnější, když jsou tenkým písmem na dolní straně obrazu v rohu.
Důležité je, aby podpis byl čitelný a jasně bylo znát, kdo je autorem. Proto doporučuji celé jméno, ať si vás vaši diváci zapamatují. Renomovaní malíři si samozřejmě už můžou dovolit originální zkratky. 🙂
Také na zadní straně obrazu (pokud používáte zkratku) můžete napsat celé jméno, kontakt na sebe, případně přilepit certifikát pravosti. Někteří umělci používají také otisk prstu, který může na zadní straně vypadat efektně.
Je take dobré uvést na obraze dataci (já na to někdy zapomínám), tedy rok, kdy jste obraz namalovali. Podle datace lze pak sledovat, jak se vaše tvorba postupně vyvíjí. Jiří Mocek potom na zadní stranu plátna také pro zajímavost píše přesná data dnů, ve kterých obraz maloval. A Antonín Sládek na zadní stranu zase nechával dávat razítka všech galerií, ve kterých byl obraz vystaven.